Xtermin8

Poslední únorový weekend byl až nezdravě nabitý akcemi vyšší i nižší kvality. Počínaje Garážemi, Mega v Roxy nebo Apokalypsou v Brně. Bylo jen na lidech, aby si vybrali podle svých priorit. Nová koncepce tanečních nocí VŠ baru Karlos měla i díky těmto podmínkám obzvlášť stíženou premiéru.

Studenti bydlící na kolejích Jižní Město byli doteď zvyklí na akce silně připomínající časy komunistické zlaté mládeže SSM. Pokoutní kvazi discjockeys, hrající práchnivějící hity českého i slovenského mainstreamu pro konformistickou většinu (alkoholem povzbuzené, testosteroně nabité mládence a neukojená děvčata), jsou trapným inventářem těchto VŠ klubů...

A to se píše dvacaté první století a ne rok 1985. Je zarážející, že na rozdíl od zahraničí, kde jsou taneční akce pevnou součástí studentského života, jsou v našich končinách parties na vysokoškolských kolejích spíše trnem v oku určitým konzervativním dubovým palicím. Jsou to právě tato místa, kde by mohli dostat šanci hrát mladí talentovaní DJs, kteří jsou pro neschopnost přilákat stovky clubberů pro promotéry jiných klubů neatraktivní.

Sobotní akce v Karlos baru Xtermin8 i přesto, že ze začátku byla atmosféra kvůli nedostatku lidí rozpačitá, dopadla nad moje očekávání. Zajímavé, energické techno propletené hity od Inner City, obligátního Millsova The Bells a nadmíru úspěšného slovenského Rumenigeho proudilo z kvalitního a dobře vyladěného soundsystemu. Pozoruhodné byly i dekorace předtím hospodského prostoru. Do očí bijící 3D tank s nápisem D3T by mohl být symbolem kvality a hudební otevřenosti této noci.

Ega všech DJs, kteří v sobotu hráli, ustoupila do pozadí a jedinou formou jejich zviditelnění byly kvalitně odehrané sety. O desáté začal hrát slovenský Dee Jivee, který zahrál desky nevější i starší, po něm nastoupil Matrix, který mile překvapil svým záživným setem. VojTECH se nenechal zahanbit a kvalitně pokračoval technem vetšinou švédské produkce. Agent nezahrál svůj standartně minimální styl, ale po hudební stránce také překvapil. Noc plná příjemných překvapení byla završená telantovaným, zatím neobjeveným pražským DJejem Paulem Silverem, který do lidí neúnavně hustil tvrdé a ještě tvrdší techno a k tomu sem tam i zascratchoval, což je v československém techno DJingu jev bohužel téměř nevídaný. Skromný počet lidí se bavil bez jakýchkoliv předsudků a exhibicionistických úchylek z notoricky známých pražských klubů.

Důkazem plurality tohoto večera bylo, když o sedmé ráno si desku mohl pustit každý, kdo byl ještě ve stavu schopném tak udělat. Když úderem osmé hodiny zazněl poslední track od mojich oblíbených Depeche, bylo jasné, že MUSIC IS THE KEY!!!