Report z akce Spartaque @ Storm Club od čéši

Hudební produkce začala celkem brzy, ale já se dostavil do klubu až lehce po půl dvanácté a v klubu již tančilo několik desítek lidí a další spousta stála dlouhou frontu na šatnu. Naštěstí jsem nemusel řešit tuto situaci, ale vím, že frontu se po dlouhou dobu nedařilo zkrátit a stálo se v ní pár nekonečných minut. Tato nepříjemnost se ale naštěstí vždy celkem rychle vstřebá, jelikož je to předzvěst skvělého mejdanu se spoustou skvělých lidí. Slyšel jsem alespoň chvilku prvního hrajícího DJe Bastiena z Brna, kterého čekal nekonečný příběh hraní, tance, přátel a zábavy. Jeho set se k závěru již tempem přibližoval k údernému technu, ale tracky si stále dokázal pohlídat takové, aby nebyly lehce zaměnitelné se selekcí dalších vystupujících. Krásně si v klubu již mohl užívat pohled na příjemně zaplněný parket a připravil jej pro stálici pódiových techno radovánek DJe Subgatea.



Po zdravici a předání místa za přehrávči Subgate ihned s prvním trackem o dost přidal na hlasitosti, ale i na tempu. Mohu říci, že to tentokrát byla o dost údernější hudební nálož, kterou prezentoval, ale bavil se úplně skvěle, stejně tak jako dokonale naplněný klub perfektním publikem, které dávalo najevo, že přesně pro toto si sem každý z nás přišel! Tančilo se všude a teplota pomalu stoupala. Větráky v prvních řadách jely na plný výkon a z reprosoustavy se linuly úžasné beaty. Bylo fascinující sledovat ty, kteří tančí již několikátou dekádu, ale vidět i ty, kteří jsou stále ještě tak úžasně nováčkovsky rozpačití a poznávají teprve krásy nočního života. Nic to však neměnilo na faktu, že tancem i opravdu hlasitým projevem všichni reagovali i na tak staré skvosty, jakým je třeba "The Bells" od mága Jeffa Millse.

Po Ondrovi se za pult již postavilo pořadatelské duo tohoto večírku, pánové Thin & Thick, aby předvedlo v tuto noc to nejlepší, co jsem slyšel. O něco málo oba zpomalili tempo, ale nic neubrali na tvrdosti. Na první poslech vlažnější beat, ale zároveň pěkná temná basa a valivě dunící linka skrze úžasně vypadající klub plný spokojených lidí. Opravdu jsem během této noci cítil mezi nimi skvělé emoce! Tracky, jakými je například "Ocean Drive" od Barta Skilse, by mohly přesně popsat to, co se celou noc v tomto klubu dělo. Oceán hudby, mihotající se plankton tanečníků a občasné proplutí nenasytného tanečního žraloka davem. Skvělý výkon, pánové!



Hlavní hvězda Spartaque nasadila klasicky své vlastní pojetí techna, a i když se tuto noc v Praze konala i spousta jiných akcí, musel být potěšen pohledem před sebe. Přemýšlel jsem i nad tím, proč sem někteří DJs tak rádi opakovaně jezdí, a zda mají co nabídnout, ale odpověděl jsem si záhy sám. S některými DJs, je to jako se ženami. I když je vidíte poněkolikaté, i když víte, jaké jsou, a co asi mohou nabídnout, stále dokáží překvapit a pokud umí někdo předat úžasné emoce, je jedno, že je to stále ten samý. Bavili se všichni, a to bylo nejdůležitější, o to šlo především. Zapomenout na to, co vás trápí, tančit, bavit se, a užívat si radost z vyplavených endorfinů...

V tomto čase se již na hlavní scéně vytvořilo opravdu dost tropické podnebí a vlhkost spojená s horkem mě i pár dalších na chvíli velice rády poslaly na druhou stage, kde jsem v příjemném tech-house rytmu alespoň chvilku naslouchal mladému DJi Zendimu. DJ Zendi dokázal navodit velice příjemnou atmosféru spojenou s chladnějším a dýchatelnějším prostorem druhé stage. Dalo se tu odpočívat, tančit i bavit se a nabrat sílu na návrat k hlavní scéně. Spartaqa vystřídala na pódiu DJane Denysa, jediná z žen této noci, avšak ani o trochu slabší. Její techno set pro mě znamenal odevzdání úplně všech sil, které jsem k tančení měl pro tuto noc určené. Klub sice o maličko prořídl, pohled a poslech této sličné ženy si však stále nenechala ujít spousta zbývajících clubberů.



Já již jen odevzdaně čekal na rozloučení se s posledním vystupujícím DJem Golpem, který měl tentokrát možnost ukázat se v jemnějším kabátu, než je jeho domácí hard techno a za to mu vždy z mé strany patří neskonalý dík a respekt. Každopádně sil bylo již opravdu velmi málo a tak jsem opustil klub lehce před půl šestou ranní a vyrazil vstříc mrznoucím ulicím a zasněžené Praze. Díky moc za tuto noc a vidíme se opět někde na zatančenou!

čéša

foto: Petr Korčák