Report z UP Festivalu 2018 od fjanty

My jsme dorazili až na sobotní produkci kolem sedmé hodiny večerní, kdy jsme po vstupní prohlídce a příjemné debatě se "security boys" (to se v České republice moc nestává) plni očekávání vstoupili do festivalových prostor. Po prostudování mapy areálu jsme se vydali nejdříve k Main stage, kde již od 18:00 bavilo tanečníky svým vystoupením francouzské trio Apollonia. V backstage tančil celkem slušný počet lidí, chvílemi jich bylo vice než tanečníků na parketu, ale jelikož byla stage umístěna do velkého párty stanu, vzduch nebyl moc dýchatelný, a tak jsme raději zvolili občerstvení a další venkovní PIT stage.



Zde byla atmosféra příjemná, za pultem dávkovala své beaty Bella Sarris a zelený trávník zlákal mnoho návštěvníků k odpočinku. Opodál byla umístěna třetí a nejmenší DOME stage, kde byla bohužel maximálně desítka tanečníků a minimálně poslední vystoupení Johanny Schneider by si zasloužilo početnější publikum. S přibližující se osmou hodinou večerní se PIT stage začala více zaplňovat a za DJ pultem se objevila rodačka z Polska Magda, známá zástupkyně berlínského minimal techna. Její tracky a remixy vycházely nejčastěji na labelu M_nus, který vlastní Richie Hawtin. Vystoupení bylo dle očekávání velice povedené, zejména ve druhé polovině to pořádně rozjela a škoda jen, že stage byla umístěna venku a blízko obytné zástavby - určitě by se nikdo nezlobil za silnější sound.



S ohledem na respektování nočního klidu úderem 22:00 veškerá venkovní produkce ustala a tak jsme se vydali vstříc nočnímu programu. Ten byl umístěn do nedaleké Sportovní haly, kde byl pro návštěvníky přichystán obrovský taneční prostor, který mi připomínal staré dobré akce v brněnském Boby Centru. Návštěvníci se ale trousili pomalu, na tanečním parketu při pohledu z balkonu vypadali spíše jako zmateně pobíhající mravenci, a začínal jsem mít obavy, že takový prostor dnes nemá šanci na zaplnění alespoň z jedné třetiny. Stage byla obrovská, s kruhovou projekcí nad hlavami DJs, soundsystém by zvládl kvalitně ozvučit podobnou venkovní stage, ale pro umístění do vnitřních prostor to bylo kontraproduktivní... I když hrál zvuk na půl plynu, odrážel se od zadní stěny, což je vždy noční můra všech zvukařů a partypeople...



Pro eliminaci echa nezbývalo než být co nejblíže, nejlépe v prvních řadách. Postupně zde vystoupila pro mne neznámá jména jako Oskar Szafraniec, duo Brothers Black, Luigi Tozzi a záchranou byl závěrečný set berlínské ikony Ellen Alien, která vůbec nestárne a s novou vizáží mi připadala o deset let mladší. V neděli se po šesté hodině ranní přesunula produkce opět do venkovních prosotor a pokračovala až do pozdních odpoledních hodin. Zbylá hrstka návštěvníků si jistě užila krásné počasí, ale ti byli přítomni většinou jen na jednom hracím místě.



Co tedy říci závěrem? Lákadlem festivalu zřejmě nebyla moc zvučná jména zahraničních DJs a producentů pro zdejší party people, což se odrazilo na návštěvnosti. Pátečním top vystoupením měla být ve Sportovní hale účast Ricardo Villalobose, ale dle ohlasů nenaplnil očekávání, což mne ani nepřekvapilo. Pořadatelé přišli s dobrým nápadem přinést styl berlínského festivalu do Prahy, ale na realizaci si vylámali nejeden pomyslný zoubek. Určitě by bylo vhodné zvolit menší počet venkovních pódií a lépe zvolit skladbu vystupujících interpretů. Pořádat takový festival zrovna v Praze není lehký úkol, a tak i za snahu patří velký dík. Pokud se bude uvažovat o dalším ročníku, doufejme, že bude úspěšnější...

fjanta

foto: blaster