Report z akce Boris Brejcha @ Prague The Style Outlets od čéši

Agentura BEVIP si dávala načas se vším, ale organizátoři chtěli mít vše připravené na jedničku a spoustu věcí ladili až do poslední chvíle. Je pravda, že zpětně v určitých momentech možná nemuseli některé věci až tak protahovat, jelikož to v lidech bohužel mohlo vyvolávat lehce negativní pocity a pochybnosti... Spolu s blížícím se datumem a zveřejněním místa začalo také pár lidí trošku ohrnovat nos nad místem konání kousek od letiště, v Prague The Style Outlets. Jak se to vše nakonec vyvrbilo, podařilo a probíhalo, tak to se vám pokusím přiblížit právě nyní.



Jelikož byl nádherný letní den plný slunce, věděl jsem, že na rozpálené parkoviště, i když bylo kolem spousta nádherného sezení a travnatá chill zóna, asi mnoho lidí od samého začátku nedorazí a budou vyčkávat na pozdější hodinu. Sám jsem tedy zvolil dopravu autem a přijel na místo konání lehce po šesté hodině. Hned, jak jsem zaparkoval, vydal jsem se na obhlídku a zaplavila mě radost! Opravdová radost, protože jsem nečekal, že by se to dalo vyladit tak hezky, jak to nakonec vypadalo. Velká a krásná travnatá zóna s lehátky, barem, posezením přímo naproti taneční ploše. Úžasná terasa s krásným výhledem a nazvučené to bylo celé tak, že by plesalo nejedno zvukařovo srdce. Funktion One systém má opravdu své limity a kvality úplně někde jinde. Užíval jsem si, jak prostory uvnitř, tak venku a čím dál víc jsem byl rád, že jsem se rozhodl přijet.



V tu chvíli svými tóny parkovací plochu masíroval DJ Bidlo. Legenda taneční hudby, která hraje déle, než si mnozí vůbec dovedou vzpomenout, vášnivý mykolog a fanoušek lesů a hájů... DJ Bidlo dnes však nehrál ledajaký set, ale pěkným a svižnějším tempem ukazoval nejen zkušeným, ale i těm mladým, že umí zvolit ty správné tracky, které jsou uchu lahodící a nohám patřící. Pozvolna tak již pár lidí využilo tohoto okamžiku a tančili ještě na plně sluncem zalitém parkovišti, nad kterým tu a tam přeletělo letadlo z nedalekého letiště a pozvedlo hlavy clubberů k obloze. Moc krásný set, pane Bidlo, vážně!



Šel jsem si koupit nějaké to pití, pozdravil se se spoustou známých, kteří si přijeli tak jako já užít krásný mejdan na novém a nepoznaném místě. Dřív nás vždy takové výzvy lákaly, nechtěli jsme chodit jen po klubech, a vždy nás oslovila párty třeba v garážích, na střeše, nebo v nádražích či vybydlených halách. Agentura BEVIP prostě chtěla ukázat také něco jiného, nového, i když se sama vystavila riziku nepohodlnosti spolu s tím, že nebude tak lehké přilákat lidi z centra Prahy.

Postával jsem na terase a už tu byl DJ Subgate! Už jsem toho o něm napsal opravdu hodně, bylo to vždy pozitivní, prostě to nešlo jinak... Teď vlastně přemýšlím, co mám dělat, jak vám to sdělit, ale jeho set byl úplně neskutečný! Jak on to jen dělá?! Koukne do davu a hned prvním trackem si vás koupí jak křečka zatvrdej rohlík. Lidi reagovali s nadšením, ruce měli nad hlavou a pozvolna stínem se pokrývající plocha lákala čím dál více tanečníků. Ondra opět zvuk vůbec nešetřil a skrze Funktion One do nás valil jeden lepší track za druhým. Střídal věci staré mnoho let spolu se svou nejnovější tvorbou, lidi si to užívali jako vždy a i pro něj to zcela určitě musel být krásný pocit, když viděl a slyšel, jak jeho vlastní hudba funguje a jak nás baví...



Přesunul jsem se již na hlavní taneční plochu a tančil spolu s přáteli, s přáteli z různých měst a míst. Všichni se usmívali, všichni měli radost a užívali si tyhle krásné momenty, které nás dělají spokojenými a šťastnými. Hudba spojuje, hudba léčí a jak pravil Platón: "hudba a rytmus nachází cesty k nejskrytějším místům v duši..." Víc už opravdu není třeba dodávat. Po chvilce ticha se objevil on, malý německý blonďák, který vždy odstartuje úžasným intrem a postavil se za pult ve své tradiční krásně zdobené masce, jež má původ v historii benátských karnevalových oslav. Boris Brejcha je především tvůrce hudby, je to producent pohybující se na pomezí techna a minimal techna se spoustou prvků dalších různých směrů. Některé tracky má melancholičtější, jiné energické, některé takové utahanější a pomalé. Většinu z nich však brutálně tanečních a plných energie. Totální mazec na taneční ploše nastal vždy, když se z reprosoustavy rozezněly například jeho "Gravity", "Angel In The Sky", "Lost Memory" nebo jiné známější klasiky. Lidi už zaplnili celý prostor jak na balkoně, tak i na ploše pod ním. Spokojení clubbeři vytvořili masivní atmosféru, která mě celého pohltila a bavila moc! Je pravdou, že nemohu živě porovnat obě párty... Tady to bylo vizuálně bohužel určitě mnohem chudší, jelikož párty byla u letiště a světla by mohla rušit letový provoz. Hudebně to ale bylo skvělé, strašně moc krásné a za to jsem vděčný nejvíce.



Mezitím jsem však také musel párkrát projít areál uvnitř, odskočit si a podívat se, jak rychle dokáže tým skvělých lidí postavit plnohodnotnou a velkou stage uvnitř obchodního domu. Během necelých 4 hodin stála uprostřed haly dokonale vypadající scéna, na které se po ukončení venkovní produkce mělo hrát. Boris Brejcha maličko přetahoval a přidal něco málo minut svého hraní... Krátce po jedenácté večerní vše ztichlo (myslím hudba) a lidi ocenili Borise dlouhým a silným potleskem a vyprovodili ho ze stage silně a upřímně. Bylo na něm vidět, že je nadšený a spokojený s celým průběhem i tak vřelým přijetím. No a pak se vše začalo maličko formovat jiným směrem... 



Dole v garážích umístěná techno stage hrála ze začátku dost zahuhlaně a moc mě to nebralo, horní stage sice zněla lépe, ale dle reakcí lidí to bylo hrozivé. Mně to tak strašné nepřišlo, slyšel jsem už daleko hůře nazvučené prostory - zkuste si někdy zajít na Arkády Pankrác, když tam rezonuje celý prosklený obchodní prostor. Tady se hrálo také svižně, ale nejvíc jsem si tanec užil až na hrajícího DJe JB. Jan Brachtl, celým svým jménem, tentokrát bez svého parťáka, rozduněl halu dechberoucím techno setem s příběhem, který mě přenesl do mnoha dimenzí. V některých momentech jsem se nechal unést natolik, že jsem vypadal jako akční hrdina bojující s imaginárními zloduchy. Taneční kreace však nikdo naštěstí nesledoval a já se mohl vyřádit tak, jak si tělo žádalo. Jan Brachtl zahrál moc hezky, ale mně už z celého dne venku na nohou začalo docházet, že už příliš dlouho nevydržím. Po nástupu Ladidy, ano, té ženy, kterou jsem ve svém mladém věku uctíval jako bohyni a vytvořil si k ní absurdní kult osobnosti, rozhodl jsem se že stačilo... Unavený, ale šíleně spokojený, jsem se odebral k autu a během chvíle byl doma.



Co říci závěrem k této akci, prvotně i mnou samým skepticky sledující? Bylo to boží! Chtěl bych především vyzvdvihnout zvuk, zázemí, možnost procházet ven a zpět a třeba i ty záchody, keré vypadaly přesně jak v zahraničí, žádné smradlavé plastové Toi Toi. Co se však musí také zmínit, i když já to tolik nepociťoval, byla ne zcela zdařilá prezentace dopravní obslužnosti, chyby v komunikaci směrem k lidem a ne zcela správné info, protože zklamání pak všichni vnímají daleko více. Lepší raději předem říci věci tak, jak se mají, než vyčkávat do poslední chvíle a pak nedodržet avizované. Každopádně za mě totálně bez okolků 95%, jako od Pohlreicha. Děkuji moc!

čéša

foto: blaster