Orion Hall

Přímo na akci jsem tento report chtěl shrnout do tří slov: Přijeli, viděli, zkonzumovali (to poslední si přeberte dle libosti). Ale myslím, že je záhodno vysvětlit, proč jsem k tomuto závěru došel.

Na tento Orion Hall jsem jel celkem nepřipraven vědomostmi o účinkujících, Jména se mi  místy matně míhala mozkem, přesto jsem však v pátek 21.11.2003 odhodlaně vyrazil na cestu, na dálnici před námi svítilo na obloze souhvězdí Orion a předjela nás dodávka Cargo (nebo tak nějak) Hall. Cesta byla tedy plná znamení a skutečně, okolo čtvrt na jedenáct v noci jsme stanuli před hlavní branou Brněnských výstavišť. Leč se ukázalo, že tudy cesta nevede a se skupinkou jiných tápajících lidí jsme se jali obcházet po směru hodinových ručiček areál výstaviště. Po notné době jsme dorazil, kam jsme měli, vstup se, jak už je u OH zvykem, odehrál bez front, tlačenic a podobných věcí, před ochranářem poslušně zvedám ruce, nechám si prohmatat batůžek a už jsme uvnitř. Akce byla oproti několika minulým pokračováním přesunuta z pavilónů G1, G2 do "efka", byl jsem tedy zvědavý na řešení dvou stage v jedné hale. Po vstupu bylo slyšet navzájem bijící se rytmy minimal a techno stage, trošku jsem zrozpačitěl, ale po čase jsem zjistil, že tyto rozpaky nejsou vůbec na místě. Šatna za patnáct kaček a už lapáme rytmy techna. Prostor je vizuálně opět nacpán k prasknutí, pohled lákají spousty světel, neonů, laserů a za DJem obří videoprojekce, radost pohledět. Za mixem je Hyde, oblíbenec mnoha lidí, prý je zárukou zábavy, uvidíme. Připadalo mi, že hledá svůj styl, který bude do konce setu hrát, měnil je téměř každou deskou- lámané techno se střídalo s inteligentnějšími tracky, v tom pár starších vypalovaček, dokonce se našlo místo i pro Kowalskiho, až se nakonec usadil, jak se vyjádřil kamarád, ve výplachu. I přes různorodost stylů a desek jsem se do poslední zmiňované fáze celkem bavil a přinutil se k pohybu. Pak už se z reproduktorů sypalo nekompromisní bušení, které očividně sedělo vysmaženému "publiku". Okolo půlnoci hudba ztichla, zato lidé se rozeřvali a rozpískali, zřejmě přišel čas pro live act pána jménem Regis. Na tohle vystoupení jsem byl dost zvědavý, tak stojím a čekám, co bude. Po nezbytném úvodu přišel na řadu další výplach, proložený známějšími skladbami, přesto však byl tento act opět dosti nekompromisní a bušil do lidí jedna radost. Po hodině dozněly poslední beaty a zábavy se ujal Robert Hood. A hádejte, co hrál? Pro změnu výplach. Monotonní bušení trvající téměř bez přestávky, byť od třech lidí, již přes dvě hodiny, slévající se dohromady, mě vyhnalo na vedlejší stage, na kterém jsem, ke svému velkému zklamání, minul DJ Subsista, který účinkoval do půlnoci. Click 'n cut stage (cnc) byl situován jaksi za rohem, takže ani tam nebylo vidu a hlavně slechu po druhém pódiu. Byl to vlastně pouze jakýsi větší party stan, naplněný kouřem, který s použitými světly tvořil chvilkami jakousi hypnotickou atmosféru. Za mixem a notebookem stál neočekávaně Tibor a jel svůj final scratch setík. Snažil jsem se v něm najít zalíbení, ale jaksi mi to nešlo, styl mi  moc neseděl, připadlo mi to jakési ploché, či prázdné, tak jsem se vrátil do hlavní haly, nechal se krmit dunícími beaty. Jsou dvě hodiny a nějaké ty drobné, jsem ve opět stanu a taky jsem konečně spokojen. Tiborův výkon byl opravdu nyní skvělý, jak po technické stránce, tak výběrem tracků. Po nějaké době jej vystřídali Duplex 100 a  začli hrát jakýsi duel, kdy se střídali po desce, což bylo příjemné zpestření. Pak se začali vyžívat v minimalistických experimentech, sahajících místy kamsi snad až do elektra, a "akufenovském" stylu, takže nechápající část tanečníků odešla, já přesto vytrval a neprohloupil. Experimenty skončily, ozvalo se známé klikání, ozvěnové plochy, ale i desky se zpěvem, opět skvěle smícháno. K mému mírnému zklamání (vždyť jsem se teprve začal bavit) jsem však musel prostory haly ve čtyři hodiny ráno opustit a vydat se směrem k autu. Podle reakcí lidiček, co byli na akci se mnou se, cituji  "techno moc nevyvedlo".

Co na závěr? Budeme jako ve škole. Organizace: 1, Vizuální stránka: 1. Hudba se nedá dost dobře a objektivně zhodnotit, vlastně jako vše.. Tam, kde jiní křepčili, já stál zaražen, ale tisíc lidí, tisíc chutí, nemůžeme od Djů chtít, aby se zalíbili každému, třeba jsem jen měl špatný den nebo chtěl v setech trochu více inteligence. Sety na techno stage mi připadaly ploché, bez nápadu, splývajíci v jeden velký koláč. Obrovské množství stánků nabízelo širokou škálu zboží. Gabo se myslím nemá za co stydět, někteří DJs však celkem ano. Nebýt výkonu Tibora a  Duplex 100, odešel bych z OH poprvé hudebně zpruzen. Omlouvám se lidičkám, které jsem odmítal vyfotit, můj kinofilm má na rozdíl od flash karet digitálů celkem omezenou kapacitu a to, že má holka se svým klukem stejné tričko, či snad celé oblečení, nepovažuji za dostatečný důvod, proč na ně namířit objektiv. Pak snad jen pár slov k vyk(o)uleným návštěvníkům-  ve valné většině je na vás smutný a občas až nechutný pohled.

(upraveno pořadí DJů na c'n'c stage - thanx to subsist)