Tajmahal report od Luccy

Dne 24.11. 2001 se v Ostravě konala již po několikáté známá akce Tajmahal. Na Tajmahal jsem se těšila, jednak proto, že do Ostravy a okolí jezdím hrávat ráda /mám k severní Moravě i rodinný vztah-moje babička je Polka/ a hlavně také, že jsem tušila, že půjde o trochu jiný typ akce, než kde jsem doposud hrála.
Původně jsem se již dříve domlouvala s mým kamarádem z Prahy, že pojedeme spolu, aby viděl, jaké dobré akce na Moravě jsou /snad jej přemluvím i na další Orion Hall/, ale nakonec nemohl, tak mi doprovod dělal Toniik a jeho přítelkyně Petra.
Z Brna jsme vyjeli asi v 17.00 hodin, abychom nemuseli pospíchat a v klidu a včas dorazili na místo. Již v Olomouci začalo sněžit a Ostrava byla už celá pokryta sněhem. Všechno nám to připomnělo a přiblížilo Vánoce a Silvestra/minulý rok na Silvestra také sněžilo a já jsem jela hrát do Barumby/. Místo konání jsme našli snadno. Tajmahal se konal v továrních halách za známým klubem Fabric.
Po vyzvednutí akreditací jsme zaparkovali na parkovišti pro účinkující. Hned vedle za ostnatým drátem byla vozovna tramvají. Byla sice zima a sněžilo, ale i tak na mě průmyslová Ostrava i místní ochranka působili velice pozitivním a opravdovým dojmem.
Na "Technical Strike" - techno floor jsme vstoupili trochu polorozpadlými dveřmi něco kolem půl deváté. Stará tovární hala byla vyzdobena složitými psychedelickými obrazci křiklavých barev, které se sem vcelku hodily a dokreslovaly tak drsný tovární vzhled. Uprostřed visela ze stropu dvě plátna, na nichž se promítala videoprojekce. Kapacitu haly odhaduji tak 1500-2000 lidí.
Zatímco se hala postupně zaplňovala, hrál první DJ-ostravský DJ Filip. Jeho set měl nápad, střídaly se v něm tvrdší breakbeatové pasáže s techno trancem. Hrát první a roztancovávat lidi je někdy těžké a podle mého názoru se to Filipovi povedlo dobře, protože v 21.30, když jsem jej střídala, byla hala už plná a party rozjetá. Navázala jsem tvrdším tech-housem a pokračovala dále do techna, které jsem místy oživila měkčí, tech-housovou deskou. Hrálo se mi dobře, i když byla trochu zima. Po technické stránce mi naprosto vyhovoval mixpult Ecler, jen odposlechy byly na zemi. Je lepší, když jsou v úrovni uší. Zvuk ven byl čistý a výrazný. Co se týče světelného parku, tak ten sice nebyl nijak monstrózní ale stačil .
V 23.00 mě na Technical Strike flooru vystřídal zahraniční host, rakouský Dj Seagull. Začal hodně tvrdým technem a sympatickému publiku se to líbilo.
Přes parkoviště se nacházela druhá tovární hala, kde byl drum ´n´ bass - "Bassbreaking Storm" floor, jak jej pořadatelé pojmenovali. V drum´n´bassu a d´n´b Djích se moc neorientuji, tak jsem byla zvědavá. Hráli zrovna dva DJ´s /podle line-upu to měl být DJ Fatalerr/ v doprovodu MC.Bylo vidět, že v Ostravě je drum´n´bass opravdu oblíbený. Pozorněji jsem se do jejich hudby zaposlouchala a ta mě dostávala do úplně přirozeného tance a hudba na mě působila otevřeně a nenásilně, pohodově. Začala jsem tancovat a na parketu vydržela hodně dlouho.
Když jsem se vrátila zpátky na techno floor, za gramcema stál ještě Seagull, již nehrál takový nářez, bylo vidět, že jeho set se někam vyvíjí. Když jsem se předtím bavila s pořadatelem Robertem a ptala se ho, co hlavně Seagull hrává, jelikož jsem jej předtím nikdy neslyšela, odpověděl, že se nebrání žádným stylům, střídá techno s tvrdšími trancovými a tech-housovými prvky, breakbeatem. Tomu také odpovídal jeho velmi vydařený set na Tajmahalu.
Na chvíli jsem si šla odpočinout do VIP místnosti, odkud byl výhled na celý techno floor /dříve, ještě za provozu továrny, pravděpodobně místnost vedoucích dílny, odkud sledovali své podřízené, jestli poctivě pracují a neulévají se/. Já jsem sledovala Tajmahal a musím říci, že je to opravdu originální a vyjímečná akce, která má své pevné místo, nezapadá mezi ostatní velké akce, ale vyniká mezi nimi svojí odlišností. Tajmahal se nepodřizuje žádným pravidlům, nikomu ani ničemu a je vidět, že zde jde v první řadě o hudbu a o zážitky z ní. Z celé akce vyzařovala naprostá pohoda a mě osobně to dalo zase úplně jiný pohled na hraní i scénu a přesvědčilo, že hudba je vždy nejdůležitější. Jsem velmi ráda, že jsem měla příležitost si na Tajmahalu zahrát.


Fotoreport od Gonzy