PARTYINFO
STREETPARTY
| Datum konání: |
| 16.06.2001 - sobota |
| Místo konání: |
| Praha - Open Air |
| DJs: |
| mobile soundsystems, 30 DJs (techno, jungle, hip-hop, ska, ...) |
| Info: |
| http://www.ulicelidem.cz |
| ulicelidem@reclaimthestreets.co.uk |
| Popis: |
| sraz 12:00 Palackeho nam.; Samba band drums, loutky, obcerstveni, protest, zabava. Mate-li svuj soundsystem, generator,...nebo chcete jakkoliv pomoci s pripravou a organizaci kontaktujte nas (web, email, tel. 0605 503899) |
Jedno velké NE a spousta malých ANO - ulice lidem
Dnes nas jeste zavreli do izolace v nasich bytech. Ale pro nas je to jen docasne vezeni, protoze uz nyni se chystame vyrazit do ulic. Sestnacteho cervna obsadime prostor, ktery nam nalezi. A s sebou vneseme do ulic i skutecny zivot. Zivot, ktery se neomezuje jen na sedou barvu a pasivitu, zivot, ktery je proslunen vsemi barvami a naplnen tvurci aktivitou. Kazdy muze prispet tomuto usili, hranice budou zboreny.
Nasledujici vycet necht je jen inspiraci a seznamem toho, na cem prave pracuji Ulice lidem! Jakekoliv prispeni a pomoc jsou vitany a nemohou byt dostatecne oceneny.
*****************************************************
Propagace: potrebujeme vylepovat plakaty, rozdavat letaky, ..., na street party pak distribuci alternativnich informaci
Transparenty: vytvarejte sve vlastni a nebojte se neotrelych hesel; muzete pomoc i tim, ze venujete latky, stara prosteradla (treba obarvene)
Loutky: necht symbolizuji to, proti cemu bojujeme; UL! potrebuji barvy, kartony, lepidla, nespocet barev
Hudba: prineste si bubinky a jine nastroje, udelejte si shakery z ryze a plastovych lahvi - pridejte se k sambe, kontaktujte kapely, ktere mohou hrat akusticky, privezte soundsystemy
Zabava: prineste si mice, muzeme si prece v nasich ulicich zahrat fotbal, streetball, ...., predvedte fireshow, zonglovani ci cokoliv jineho
Divadlo: sehrajte sve vlastni scenky, kontaktujte divadelni soubory, ...
Barevnost: prineste si kridy, spreje, obycejne barvy se stetcem, ...
Tanec: umite napriklad break dance?
Pohyb: chudy, kola, sk8's, brusle, ...
*****************************************************
Street party se vam odevzdava do vasich rukou, na vas zalezi, jak bude vypadat. Nase svoboda je na dosah.
Pokud chcete spolupracovat primo s Ulice lidem!, na vikend od 25. 5. do 27. 5. je planovan pracovni vikend na pripravu street party. Prace bude spojena se zabavou, pryc s odcizenim!
Kontakt: ulicelidem@reclaimthestreets.co.uk nebo 0605503899.
Rozeslete tento apel vsem dobrym znamym!
Vstupujeme do 21. století s temnými chemickými mraky nad hlavou, odcizením a prázdnotou ve společnosti vyplňovanou jen spoustou spotřebního harampádí. Klima se mění stejnou rychlostí, jakou ujíždí poslední verze nejmodernějšího automobilu. Mezi reklamami v televizi na nás vykukují obrázky hladovějících dětí, které střídají politici se sdělením: ,zvolte nás, vše máme pod kontrolou.'
V našich domovech již nelze dýchat: dusí se naše mysl i naše tělo. Automobily, ztělesněné symboly současného globálně dominujícího systému, ovládly ulice měst, které kdysi patřily lidem. Poslední veřejný prostor, kde se mohla pěstovat svoboda, je násilně okupován. Ulice, místo pro vzájemné setkávání, pro sdílení radosti i smutku a pro kolektivní rozhodování o věcech společných, se staly nástrojem izolace, kanálem pro auta, která nevnímají nic okolo sebe. Jen proto, aby bylo zboží v supermarketech co nejrychleji a nejlevněji, aby manažeři nezmeškali svoji obchodní schůzku, aby se zadky jedněch vozily a zisky druhých stoupaly, je nutné, abychom se plížili podél zaprášených zdí a zapomínali, co je to čistý vzduch a lidská důstojnost.
Centra našich měst se vylidňují a stávají se mrtvými zónami ,volného obchodu'. V uších nám bez přestání zní policejně-byrokratické varování podbarvené šustotem cenných papírů: "Bez peněz do centra nelez." Auta vládnou našim ulicím, znečišťují a zaplavují je, rozdělují kdysi celistvé komunity. Oddělují jednoho člověka od druhého, atomizují naši společnost na masu izolovaných, a pak politickými lídry snadno manipulovatelných jedinců. Automobil prohloubil rozdělení jednotlivých dimenzí života: práce, volný čas a domácí život byly odloučeny. Veřejný prostor, kdysi určený všem, byl komodifikován a je nám prodáván zpět za cenu automobilu a benzínu. A kam ještě nedosáhly prsty mocného Kapitálu, tam mu záda kryje a na pomoc spěchá jeho společník Státní byrokrat, který život v ulicích dusí stejně jako automobilový smog.
Když už se nakonec tímto způsobem podařilo Kapitálu za pomoci mocné automobilové lobby rozčtvrtit člověka, rozřezat náš čas a život, a tak z nás vyrobit pasivního konzumenta - snadnější a zhodnotitelnější objekt vydaný na pospas obchodníkům a šéfům - zdálo se, že již nikdy nepomyslíme na to, že by náš osobní a společenský život měl vytvářet jednotu. Práce, kultura, komunikace, zábava: to nejsou nesouvisející činnosti, ale skládají se v jediné - v náš vlastní život podporovaný sociální strukturou našich komunit.
Mobilita a rychlost jsou symbolem éry nového tisíciletí. Ano, všichni se v časech neomezených možností vezeme. Pár řídí a většina je řízena a Malá planeta přitom umírá. Ekologická a lidská apokalypsa se blíží a o to rychleji se také rozdávají klapky na oči. Ale my je nechceme! Odmítáme se nadále klanět Moci i jejím držitelům a vykonavatelům. Med okolo úst pro ty poslušné a konformní a práskání biče pro neposlušné a zlobivé se pro nás stávají nesnesitelnými. Nechceme být řízeni ani řídit, nechceme být blahoslavení chudí duchem, nechceme přežívat v apatickém opojení. Chceme měnit a být měněni, tvořit a bořit, mluvit a naslouchat, chceme milovat a nenávidět, žít a nikoli přežívat.
I v této dusivé atmosféře kupčení, kde potřeby nejsou výrazem skrytých sil člověka, ale kde imperativem tržního systému je vytvořit pro druhého nějakou novou "nezbytnou" potřebu, aby byl donucen k nějaké nové oběti, zlákán k novému způsobu požitku a tedy i uvržen do další hospodářské závislosti, i v tomto odcizeném světě zuby nehty přežívá duch revolty, jejíž možnosti jsou otevřené a způsoby nevyčerpatelné. A tak voláme do boje: proti automobilismu a jeho příčinám i důsledkům, za navrácení ulic lidem a převzetí života do vlastních rukou, proti systému hierarchie, autoritářství, odcizení a pokrytectví, jehož je právě automobil ztělesněním. Do boje proti tomu, aby byl člověk účetní položkou a pouhým lidským zdrojem v kalkulacích nadnárodních korporací. Do boje proti apatii, kterou tento systém vyrábí a hegemonicky šíří. Do boje proti chamtivosti a nenasytnosti, která jako by byla perpetuum mobile tohoto systému. Sami atomizováni a izolováni nic nezmůžeme. Ale vzpomeňte si co dokáže komár v noci v zavřeném pokoji. A proto voláme: Komáři všech zemí, spojte se!!!
,Neprodáváme chleba, prodáváme kvasnice.' Naším cílem je agitovat a znepokojovat lidi. Sílu k tomu nacházíme především v umění, které je nezdolnou zbraní vzpoury. Podle dadaistického věštce Tristana Tzary "je [dnes] dokonale přípustné, aby byl člověk básníkem a přitom nikdy nenapsal ani jediný verš, aby se básnická hodnota objevovala na ulici, v obchodním dění nebo kdekoliv jinde; zmatek je velký, zmatek je básnický..." Každý může jakýmkoliv myslitelným způsobem přispět k úspěchu osvobozujícího úsilí, všichni se mohou podílet na společné akci. Každé slovo, každý tón, každý tah štětcem či sprejem, každý čin se snoubí v harmonii skryté v chaosu a vibrace vycházející z podzemí rozrušují v základech křehkou stavbu současného systému.
Reklama tvrdí: vše je k mání. Ano, k mání je i možnost uvolnit tvořivého ducha ze zlaté klece konzumu. A navíc na účet volaného. Včera večer jsme naposledy natřeli své tváře a myšlenky na šedo, abychom na sebe nepřilákali smrtelnou pozornost represe a pak se třásli, aby naši tvář nezaměnili za oči asfaltu. Život nabízí všechny barvy spektra a my můžeme otevřít jejich zdroje. Umělé autority padnou, hierarchie zmizí. Jedinci mají plné právo a potenciál rozvíjet své odlišnosti a vzájemně se obohacovat, ale rozdíly násilím společnosti vnucené nemají v našich srdcích místa. Práce a příroda nesmějí být nadále vykořisťovány. Alternativ je bezpočet, ale jedna je rozhodně špatná: uměle udržovat současný systém. A to i přesto, že si už i on sám uvědomuje svoji neudržitelnost, a tak nám dovoluje, abychom rezem prožranou káru natírali na růžovo a říkali tomu občanská společnost. Ale to my považujeme jako shora organizovanou účast na něčem, čeho je nemožné se zúčastnit.
Nevíme, jak dlouho dokáže ještě Malá planeta vzdorovat neustálým útokům na sebe a své obyvatele. A protože ekologické problémy mají společenské kořeny, tedy i my jí chceme přispěchat na pomoc. První, co hodláme učinit, je znovudobytí veřejného prostoru, který nám byl pomocí automobilového egoismu a bezedné chamtivosti po soukromém zisku ukraden/zprivatizován ve prospěch zisků jedněch a na úkor všech. Chceme, aby se touha po svobodě a radosti, dnes roztříštěná a drcená egoistickým individualismem, avšak stále hledající volné pole pro solidaritu, autonomii a vzájemnou pomoc, stala součástí našeho života a my se tak mohli beze strachu utkat s vládnoucími a vrátit ulice lidem. S plným vědomím toho co prohlásili londýnští Reclaim The Streets: "Naše ulice jsou stejně tak plné aut jako kapitalismu, jenomže znečištění kapitalismem je mnohem zákeřnější."
Všechnu moc imaginaci.
Pod dlažbou je pláž.
Když sníme každý sám, je to sen,
ale když sníme, společně je to realita.
16.6. v Praze - street party - ulice lidem
Nasledujici vycet necht je jen inspiraci a seznamem toho, na cem prave pracuji Ulice lidem! Jakekoliv prispeni a pomoc jsou vitany a nemohou byt dostatecne oceneny.
*****************************************************
Propagace: potrebujeme vylepovat plakaty, rozdavat letaky, ..., na street party pak distribuci alternativnich informaci
Transparenty: vytvarejte sve vlastni a nebojte se neotrelych hesel; muzete pomoc i tim, ze venujete latky, stara prosteradla (treba obarvene)
Loutky: necht symbolizuji to, proti cemu bojujeme; UL! potrebuji barvy, kartony, lepidla, nespocet barev
Hudba: prineste si bubinky a jine nastroje, udelejte si shakery z ryze a plastovych lahvi - pridejte se k sambe, kontaktujte kapely, ktere mohou hrat akusticky, privezte soundsystemy
Zabava: prineste si mice, muzeme si prece v nasich ulicich zahrat fotbal, streetball, ...., predvedte fireshow, zonglovani ci cokoliv jineho
Divadlo: sehrajte sve vlastni scenky, kontaktujte divadelni soubory, ...
Barevnost: prineste si kridy, spreje, obycejne barvy se stetcem, ...
Tanec: umite napriklad break dance?
Pohyb: chudy, kola, sk8's, brusle, ...
*****************************************************
Street party se vam odevzdava do vasich rukou, na vas zalezi, jak bude vypadat. Nase svoboda je na dosah.
Pokud chcete spolupracovat primo s Ulice lidem!, na vikend od 25. 5. do 27. 5. je planovan pracovni vikend na pripravu street party. Prace bude spojena se zabavou, pryc s odcizenim!
Kontakt: ulicelidem@reclaimthestreets.co.uk nebo 0605503899.
Rozeslete tento apel vsem dobrym znamym!
Vstupujeme do 21. století s temnými chemickými mraky nad hlavou, odcizením a prázdnotou ve společnosti vyplňovanou jen spoustou spotřebního harampádí. Klima se mění stejnou rychlostí, jakou ujíždí poslední verze nejmodernějšího automobilu. Mezi reklamami v televizi na nás vykukují obrázky hladovějících dětí, které střídají politici se sdělením: ,zvolte nás, vše máme pod kontrolou.'
V našich domovech již nelze dýchat: dusí se naše mysl i naše tělo. Automobily, ztělesněné symboly současného globálně dominujícího systému, ovládly ulice měst, které kdysi patřily lidem. Poslední veřejný prostor, kde se mohla pěstovat svoboda, je násilně okupován. Ulice, místo pro vzájemné setkávání, pro sdílení radosti i smutku a pro kolektivní rozhodování o věcech společných, se staly nástrojem izolace, kanálem pro auta, která nevnímají nic okolo sebe. Jen proto, aby bylo zboží v supermarketech co nejrychleji a nejlevněji, aby manažeři nezmeškali svoji obchodní schůzku, aby se zadky jedněch vozily a zisky druhých stoupaly, je nutné, abychom se plížili podél zaprášených zdí a zapomínali, co je to čistý vzduch a lidská důstojnost.
Centra našich měst se vylidňují a stávají se mrtvými zónami ,volného obchodu'. V uších nám bez přestání zní policejně-byrokratické varování podbarvené šustotem cenných papírů: "Bez peněz do centra nelez." Auta vládnou našim ulicím, znečišťují a zaplavují je, rozdělují kdysi celistvé komunity. Oddělují jednoho člověka od druhého, atomizují naši společnost na masu izolovaných, a pak politickými lídry snadno manipulovatelných jedinců. Automobil prohloubil rozdělení jednotlivých dimenzí života: práce, volný čas a domácí život byly odloučeny. Veřejný prostor, kdysi určený všem, byl komodifikován a je nám prodáván zpět za cenu automobilu a benzínu. A kam ještě nedosáhly prsty mocného Kapitálu, tam mu záda kryje a na pomoc spěchá jeho společník Státní byrokrat, který život v ulicích dusí stejně jako automobilový smog.
Když už se nakonec tímto způsobem podařilo Kapitálu za pomoci mocné automobilové lobby rozčtvrtit člověka, rozřezat náš čas a život, a tak z nás vyrobit pasivního konzumenta - snadnější a zhodnotitelnější objekt vydaný na pospas obchodníkům a šéfům - zdálo se, že již nikdy nepomyslíme na to, že by náš osobní a společenský život měl vytvářet jednotu. Práce, kultura, komunikace, zábava: to nejsou nesouvisející činnosti, ale skládají se v jediné - v náš vlastní život podporovaný sociální strukturou našich komunit.
Mobilita a rychlost jsou symbolem éry nového tisíciletí. Ano, všichni se v časech neomezených možností vezeme. Pár řídí a většina je řízena a Malá planeta přitom umírá. Ekologická a lidská apokalypsa se blíží a o to rychleji se také rozdávají klapky na oči. Ale my je nechceme! Odmítáme se nadále klanět Moci i jejím držitelům a vykonavatelům. Med okolo úst pro ty poslušné a konformní a práskání biče pro neposlušné a zlobivé se pro nás stávají nesnesitelnými. Nechceme být řízeni ani řídit, nechceme být blahoslavení chudí duchem, nechceme přežívat v apatickém opojení. Chceme měnit a být měněni, tvořit a bořit, mluvit a naslouchat, chceme milovat a nenávidět, žít a nikoli přežívat.
I v této dusivé atmosféře kupčení, kde potřeby nejsou výrazem skrytých sil člověka, ale kde imperativem tržního systému je vytvořit pro druhého nějakou novou "nezbytnou" potřebu, aby byl donucen k nějaké nové oběti, zlákán k novému způsobu požitku a tedy i uvržen do další hospodářské závislosti, i v tomto odcizeném světě zuby nehty přežívá duch revolty, jejíž možnosti jsou otevřené a způsoby nevyčerpatelné. A tak voláme do boje: proti automobilismu a jeho příčinám i důsledkům, za navrácení ulic lidem a převzetí života do vlastních rukou, proti systému hierarchie, autoritářství, odcizení a pokrytectví, jehož je právě automobil ztělesněním. Do boje proti tomu, aby byl člověk účetní položkou a pouhým lidským zdrojem v kalkulacích nadnárodních korporací. Do boje proti apatii, kterou tento systém vyrábí a hegemonicky šíří. Do boje proti chamtivosti a nenasytnosti, která jako by byla perpetuum mobile tohoto systému. Sami atomizováni a izolováni nic nezmůžeme. Ale vzpomeňte si co dokáže komár v noci v zavřeném pokoji. A proto voláme: Komáři všech zemí, spojte se!!!
,Neprodáváme chleba, prodáváme kvasnice.' Naším cílem je agitovat a znepokojovat lidi. Sílu k tomu nacházíme především v umění, které je nezdolnou zbraní vzpoury. Podle dadaistického věštce Tristana Tzary "je [dnes] dokonale přípustné, aby byl člověk básníkem a přitom nikdy nenapsal ani jediný verš, aby se básnická hodnota objevovala na ulici, v obchodním dění nebo kdekoliv jinde; zmatek je velký, zmatek je básnický..." Každý může jakýmkoliv myslitelným způsobem přispět k úspěchu osvobozujícího úsilí, všichni se mohou podílet na společné akci. Každé slovo, každý tón, každý tah štětcem či sprejem, každý čin se snoubí v harmonii skryté v chaosu a vibrace vycházející z podzemí rozrušují v základech křehkou stavbu současného systému.
Reklama tvrdí: vše je k mání. Ano, k mání je i možnost uvolnit tvořivého ducha ze zlaté klece konzumu. A navíc na účet volaného. Včera večer jsme naposledy natřeli své tváře a myšlenky na šedo, abychom na sebe nepřilákali smrtelnou pozornost represe a pak se třásli, aby naši tvář nezaměnili za oči asfaltu. Život nabízí všechny barvy spektra a my můžeme otevřít jejich zdroje. Umělé autority padnou, hierarchie zmizí. Jedinci mají plné právo a potenciál rozvíjet své odlišnosti a vzájemně se obohacovat, ale rozdíly násilím společnosti vnucené nemají v našich srdcích místa. Práce a příroda nesmějí být nadále vykořisťovány. Alternativ je bezpočet, ale jedna je rozhodně špatná: uměle udržovat současný systém. A to i přesto, že si už i on sám uvědomuje svoji neudržitelnost, a tak nám dovoluje, abychom rezem prožranou káru natírali na růžovo a říkali tomu občanská společnost. Ale to my považujeme jako shora organizovanou účast na něčem, čeho je nemožné se zúčastnit.
Nevíme, jak dlouho dokáže ještě Malá planeta vzdorovat neustálým útokům na sebe a své obyvatele. A protože ekologické problémy mají společenské kořeny, tedy i my jí chceme přispěchat na pomoc. První, co hodláme učinit, je znovudobytí veřejného prostoru, který nám byl pomocí automobilového egoismu a bezedné chamtivosti po soukromém zisku ukraden/zprivatizován ve prospěch zisků jedněch a na úkor všech. Chceme, aby se touha po svobodě a radosti, dnes roztříštěná a drcená egoistickým individualismem, avšak stále hledající volné pole pro solidaritu, autonomii a vzájemnou pomoc, stala součástí našeho života a my se tak mohli beze strachu utkat s vládnoucími a vrátit ulice lidem. S plným vědomím toho co prohlásili londýnští Reclaim The Streets: "Naše ulice jsou stejně tak plné aut jako kapitalismu, jenomže znečištění kapitalismem je mnohem zákeřnější."
Všechnu moc imaginaci.
Pod dlažbou je pláž.
Když sníme každý sám, je to sen,
ale když sníme, společně je to realita.
