PARTYINFO
STEREOTICA - LE DRAGON ROUGE
| Datum konání: |
| 14.09.2001 - pátek |
| Místo konání: |
| Praha - Mecca |
| DJs: |
| Soldiers of Twilight, DeeJazz, Rockwell, Kuba Soulcheck |
| Live: |
| Soldiers of Twilight - DJ Rork, vocal Ladybird & Demon Ritchie live sax) |
| Popis: |
| Totální francouzský zvuk. Pařížský DJ Rork + vokál LADY BIRD + live saxofon DEMONA RITCHIE. Video-set a la VJ Kermes (Loox). Dámy do 23:00, meccamembers do 24:00 vstup zdarma. |
DJ Rork z Soldiers of Twilight na Stereotice
Černobílá muzika Serial Records
Label byl založen v roce 1997 a dosud vyprodukoval 19 maxivinylů a 4 CD kompilace. S vášní pro video a nové technologie label připravuje vlastní webové stránky, kde najdete informace o umělcích jako třeba Didier Sinclair, dj Rork nebo Djul'z, reportáže a party program.
Tento text je přepisem radiového rozhovoru s Rorkem - pařížským dj, členem 'supergroup' Soldiers of Twilight, producentem Serial Records, residentním dj na pařížském radiu FG a polymorfním umělcem francouzské hudební scény.
Dj Rork hraje v Paříži již sedm let - jde o organický house s vtipem a výborným vkusem. Jako většina djs z jeho generace, vydal i on svoje tracky právě u Serialu, stejně jako vytvořil i třetí kompilaci tohoto labelu.
Zatímco ostatní pořádají sobotní večírky zaměřené na dancefloor, Rork a S.O.T. bez falešného zapírání sahají po hudební podstatě. Jejich několik kousků, k nimž mezi poslední patří hit "Take U There", je silně ovlivněno funky a navíc je mnohem rafinovanější, než aby bylo považováno jen za nějaké 'příjemné' album.
"Mohl bys představit každého z S.O.T.?"
"Lady Bird je franko-australská autorka, ale především soulová zpěvačka, kterou jsem poznal na Fete de la musique (Svátek hudby - 21. 8., kdy celá Francie tančí v ulicích a v každém baru je živá hudba - pozn. překladatelky). Hrál jsem na ulici a ona šla kolem. Přišla ke mně a řekla, že nesnáší house, ale že se jí moc líbí co hraju. Vyměnili jsme si kontakty a slovo dalo slovo.
Demon Ritchie je multiinstrumentalista (s těžištěm v klavesách a saxofonu). Nahrál spoustu věcí sám, ale taky s jinými djs ze Serialu a je rovněž podepsán pod nahrávkami s Vitaminic label. Když budu víc konkrétní, tak Demon spíš vede melodii a sóla a já dělám aranže, konstrukci, rytmus nebo samply."
"Takže můžeme říct, že jste spíš tradiční new-yorská garage, jiná forma vokálního housu. Nebo jak bys to nazval ty?"
"Ostatní tomu říkají deep house s vokálem a trochou soulu. New York je sice soul, ale hlavně gospel, který z toho udělá úplně jinou věc. Lady Bird je sice background soul, ale v základě jsme spíš jazz, soul než pařížský discofunky. Ale nechci říct, že jím pohrdáme."
"Stačí, když skladba má jen jeden původ, vliv, smysl, význam?"
"Nemyslím si, že je to efektivní. Moje inspirace jsou: Chicago, San Francisco a trochu taky anglický house."
"Ale řeč vaší hudby je napsaná se vztahem k dancefloor?"
"Ani náhodou. Třeba poslední věc "Take U There" nebo "Wanna See You Come Down" ta jo, ale to nejsou S.O.T. To jsem já a Minos Alexander, napadlo mě to na ulici a nosil jsem to prostě v hlavě. Ale když si poslechneš "Mainstreet" od S.O.T., tak slova jsou poetický a více či méně tak k publiku míří dancefloor s pomalým funky tempem 120 bpm. "Take U There" není ani trochu styl LadyBird. Zkusili jsme udělat jednu verzi víc dancefloorovou, jak je zvykem. Umíme to, zazpíváme to, ale není to naše parketa."
"Plánujete album?"
"Jo, ale nijak nespěcháme."
"Můžeme vás tedy vidět živě: mix + zpěv + klávesy nebo saxofon. Improvizujete?"
"Ano, je to celkem vzato bez problémů. Jsme čím dál tím víc intuitivní. Rádi bychom v budoucnu hráli i vlastní věci."
"Serial je hlavně housový label. Ty ale hraješ jinak?"
"Je to směs. Základem je dj, ale tu muziku, co pouští, si můžeš poslechnout i sám se svou partičkou. Mám osobně radši dlouhý verze, se kterýma opouštíš čas. Je to něco jiného než přehledně seřazené tříminutové hity, u nichž má každý pocit, že si přišel ‚na svý'. Už jsi někdy slyšel tříminutovou jazzovou skladbu?"
"Máš nějaký výhrady proti remixům?"
"Nemyslím si, že remix jako formát bude někdy víc než jiná hudba. Jsou tady taky ti, co hodně zkouší a jsou často jako ultrarychle rostoucí kytičky. Možná je zahrajou v radiu a je teda jasný, že muziku teda opravdu dělají, ale to mi přijde zvrhlý. Muzika je teď víc komerční a to bude ještě horší. Je to jedna z těch vln, kdy si elektronická muzika našla svoje publikum a teď je to hodně aktuální, ale nebude to nikdy masmediální záležitost."
"Jaké to je dělat kariéru jako dj a zároveň vydavatel?"
"Ne, to je úplně logická touha v mém životě. Hraju už pár let a prošel jsem si produkcí a dělám to rozhodně pro svoje osobní potěšení. Ne jen pro peníze. Zkouším dělat věci tak, aby mě vedly a posouvaly dál. Je ultrajednoduchý udělat smyčku s filtrem."
"Zajímal by ses o práci uměleckého ředitele ve velkém hudebním vydavatelství?"
"V malém labelu by to bylo určitě příjemný, ale být ten, co se orientuje víc v bussinesu než v muzice jako takové, to se mi zdá nemožný."
"Jakou jinou elektronickou hudbu posloucháš?"
"Hodně ambient, dřív to byl trip hop Massive Attack, Jazzanova a taky Laurie Anderson, soulovou zpěvačku, která udělala před příchodem 70. let skvělý věci. Taky Tangerine Dream a - samozřejmě - Giorgia Morodera. Stručně řečeno mix černý a bílý muziky.
Nová Stereotica s Soldiers of Twilight - soutěž a info
Díky klubu Mecca vám přinášíme přepis rozhovoru s pařížským DJem Rorkem - členem 'supergroup' Soldiers of Twilight, producentem Serial Records, residentním dj na pařížském radiu FG a polymorfním umělcem francouzské hudební scény. DJ Rork vystoupí v rámci skupiny Soldiers of Twilight na páteční Stereotice v Mecce.
Label byl založen v roce 1997 a dosud vyprodukoval 19 maxivinylů a 4 CD kompilace. S vášní pro video a nové technologie label připravuje vlastní webové stránky, kde najdete informace o umělcích jako třeba Didier Sinclair, dj Rork nebo Djul'z, reportáže a party program.
Tento text je přepisem radiového rozhovoru s Rorkem - pařížským dj, členem 'supergroup' Soldiers of Twilight, producentem Serial Records, residentním dj na pařížském radiu FG a polymorfním umělcem francouzské hudební scény.
Dj Rork hraje v Paříži již sedm let - jde o organický house s vtipem a výborným vkusem. Jako většina djs z jeho generace, vydal i on svoje tracky právě u Serialu, stejně jako vytvořil i třetí kompilaci tohoto labelu.
Zatímco ostatní pořádají sobotní večírky zaměřené na dancefloor, Rork a S.O.T. bez falešného zapírání sahají po hudební podstatě. Jejich několik kousků, k nimž mezi poslední patří hit "Take U There", je silně ovlivněno funky a navíc je mnohem rafinovanější, než aby bylo považováno jen za nějaké 'příjemné' album.
"Mohl bys představit každého z S.O.T.?"
"Lady Bird je franko-australská autorka, ale především soulová zpěvačka, kterou jsem poznal na Fete de la musique (Svátek hudby - 21. 8., kdy celá Francie tančí v ulicích a v každém baru je živá hudba - pozn. překladatelky). Hrál jsem na ulici a ona šla kolem. Přišla ke mně a řekla, že nesnáší house, ale že se jí moc líbí co hraju. Vyměnili jsme si kontakty a slovo dalo slovo.
Demon Ritchie je multiinstrumentalista (s těžištěm v klavesách a saxofonu). Nahrál spoustu věcí sám, ale taky s jinými djs ze Serialu a je rovněž podepsán pod nahrávkami s Vitaminic label. Když budu víc konkrétní, tak Demon spíš vede melodii a sóla a já dělám aranže, konstrukci, rytmus nebo samply."
"Takže můžeme říct, že jste spíš tradiční new-yorská garage, jiná forma vokálního housu. Nebo jak bys to nazval ty?"
"Ostatní tomu říkají deep house s vokálem a trochou soulu. New York je sice soul, ale hlavně gospel, který z toho udělá úplně jinou věc. Lady Bird je sice background soul, ale v základě jsme spíš jazz, soul než pařížský discofunky. Ale nechci říct, že jím pohrdáme."
"Stačí, když skladba má jen jeden původ, vliv, smysl, význam?"
"Nemyslím si, že je to efektivní. Moje inspirace jsou: Chicago, San Francisco a trochu taky anglický house."
"Ale řeč vaší hudby je napsaná se vztahem k dancefloor?"
"Ani náhodou. Třeba poslední věc "Take U There" nebo "Wanna See You Come Down" ta jo, ale to nejsou S.O.T. To jsem já a Minos Alexander, napadlo mě to na ulici a nosil jsem to prostě v hlavě. Ale když si poslechneš "Mainstreet" od S.O.T., tak slova jsou poetický a více či méně tak k publiku míří dancefloor s pomalým funky tempem 120 bpm. "Take U There" není ani trochu styl LadyBird. Zkusili jsme udělat jednu verzi víc dancefloorovou, jak je zvykem. Umíme to, zazpíváme to, ale není to naše parketa."
"Plánujete album?"
"Jo, ale nijak nespěcháme."
"Můžeme vás tedy vidět živě: mix + zpěv + klávesy nebo saxofon. Improvizujete?"
"Ano, je to celkem vzato bez problémů. Jsme čím dál tím víc intuitivní. Rádi bychom v budoucnu hráli i vlastní věci."
"Serial je hlavně housový label. Ty ale hraješ jinak?"
"Je to směs. Základem je dj, ale tu muziku, co pouští, si můžeš poslechnout i sám se svou partičkou. Mám osobně radši dlouhý verze, se kterýma opouštíš čas. Je to něco jiného než přehledně seřazené tříminutové hity, u nichž má každý pocit, že si přišel ‚na svý'. Už jsi někdy slyšel tříminutovou jazzovou skladbu?"
"Máš nějaký výhrady proti remixům?"
"Nemyslím si, že remix jako formát bude někdy víc než jiná hudba. Jsou tady taky ti, co hodně zkouší a jsou často jako ultrarychle rostoucí kytičky. Možná je zahrajou v radiu a je teda jasný, že muziku teda opravdu dělají, ale to mi přijde zvrhlý. Muzika je teď víc komerční a to bude ještě horší. Je to jedna z těch vln, kdy si elektronická muzika našla svoje publikum a teď je to hodně aktuální, ale nebude to nikdy masmediální záležitost."
"Jaké to je dělat kariéru jako dj a zároveň vydavatel?"
"Ne, to je úplně logická touha v mém životě. Hraju už pár let a prošel jsem si produkcí a dělám to rozhodně pro svoje osobní potěšení. Ne jen pro peníze. Zkouším dělat věci tak, aby mě vedly a posouvaly dál. Je ultrajednoduchý udělat smyčku s filtrem."
"Zajímal by ses o práci uměleckého ředitele ve velkém hudebním vydavatelství?"
"V malém labelu by to bylo určitě příjemný, ale být ten, co se orientuje víc v bussinesu než v muzice jako takové, to se mi zdá nemožný."
"Jakou jinou elektronickou hudbu posloucháš?"
"Hodně ambient, dřív to byl trip hop Massive Attack, Jazzanova a taky Laurie Anderson, soulovou zpěvačku, která udělala před příchodem 70. let skvělý věci. Taky Tangerine Dream a - samozřejmě - Giorgia Morodera. Stručně řečeno mix černý a bílý muziky.
Nová Stereotica s Soldiers of Twilight - soutěž a info
STEREOTICA
si za více než rok své existence již vydobyla solidní postavení na hvězdné obloze pražského nočního života. Noc plná kvalitní muziky je postavena na rezidentních djs, jimiž jsou Rockwell a Kuba Soulcheck a hostování hudebně spřízněných zahraničních hostů. Těmi se v minulosti stali mj. ELLIOT EASTWICK (UK, paperecordings), DEEJAZZ (F) či třeba Graham B (USA). Nyní je na cestě francouzské superseskupení
SOLDIERS OF TWILIGHT
Ty tvoří jeden z momentálně nejlepších pařížských djs, kterým je dj RORK, vynikající vokalistka LADYBIRD a spoluzakladatel labelu Serial Records DEMON RITCHIE. Soldiers of Twilight představují respektovaný projekt, který do Prahy přinese totální francouzský zvuk. Jejich show podtrhne další hvězda večera
DEEJAZZ
S ním jsme se na Stereotice mohli setkat již před rokem. DeeJazz, používající v Paříži nick Marco, je rezidentem klubu SANZ SANS od jeho založení v roce 1994. Tenhle klub je prvním z okruhu dj's klubů v hudebně proslulém pařížském okrsku kolem náměstí Bastily. Marc svému stylu říká house soul full. Jde o silné soulové motivy, poznamenané pumpujícím groovy se silnými basovými liniemi. Ve Francii se na mediální výsluní dostal díky live show při GP F-1 v Monacu a přehlídkám pret-á-porter. Hraje také ve slavném pařížském Monkey Clubu na Champs Elysées.
Residenty noci Stereotica jsou djs Rockwell a Kuba Soulcheck. Právě posledně jmenovanému vyšel letos na jaře na labelu Stereo na klubové scéně často hraný singl Discoturismo, který je jeho společným projektem se skupinou SSD.
Atmosféra večera Stereotica "Le Draggon Rouge" bude navíc umocněna nejlepšími pražskými světly firmy T.N.T. FISA a především video-setem hvězdy video-performance, jímž je vj KERMES.
Na pátek 14.9 pražská housová partička Stereo*Com připravila do Meccy další pokračování svojí oblíbené akce Stereotica s rezidenty Kubou Soulcheckem a Rockwellem. Tentokrát pozvání přijala pařížské sdružení Soldiers of Twilight, které tvoří DJ Rork, zpěvačka LadyBird, DJ DeeJazz a Demon Ritchie. Více povídání a soutěž o zajímavé ceny (třeba trička a kartóny Červenýho draka) najdete tady.
si za více než rok své existence již vydobyla solidní postavení na hvězdné obloze pražského nočního života. Noc plná kvalitní muziky je postavena na rezidentních djs, jimiž jsou Rockwell a Kuba Soulcheck a hostování hudebně spřízněných zahraničních hostů. Těmi se v minulosti stali mj. ELLIOT EASTWICK (UK, paperecordings), DEEJAZZ (F) či třeba Graham B (USA). Nyní je na cestě francouzské superseskupení
SOLDIERS OF TWILIGHT
Ty tvoří jeden z momentálně nejlepších pařížských djs, kterým je dj RORK, vynikající vokalistka LADYBIRD a spoluzakladatel labelu Serial Records DEMON RITCHIE. Soldiers of Twilight představují respektovaný projekt, který do Prahy přinese totální francouzský zvuk. Jejich show podtrhne další hvězda večera
DEEJAZZ
S ním jsme se na Stereotice mohli setkat již před rokem. DeeJazz, používající v Paříži nick Marco, je rezidentem klubu SANZ SANS od jeho založení v roce 1994. Tenhle klub je prvním z okruhu dj's klubů v hudebně proslulém pařížském okrsku kolem náměstí Bastily. Marc svému stylu říká house soul full. Jde o silné soulové motivy, poznamenané pumpujícím groovy se silnými basovými liniemi. Ve Francii se na mediální výsluní dostal díky live show při GP F-1 v Monacu a přehlídkám pret-á-porter. Hraje také ve slavném pařížském Monkey Clubu na Champs Elysées.
Residenty noci Stereotica jsou djs Rockwell a Kuba Soulcheck. Právě posledně jmenovanému vyšel letos na jaře na labelu Stereo na klubové scéně často hraný singl Discoturismo, který je jeho společným projektem se skupinou SSD.
Atmosféra večera Stereotica "Le Draggon Rouge" bude navíc umocněna nejlepšími pražskými světly firmy T.N.T. FISA a především video-setem hvězdy video-performance, jímž je vj KERMES.
